Z HISTORIE PĚVECKÉHO SBORU
Vznik současného pěveckého sboru v Klimkovicích spadá do podzimních měsíců roku 1967. Iniciátory byli tehdejší členové místní jednoty Československého svazu požární ochrany (ČSOP) Alois Bílý a Bohumil Ševčík. Jejich původní představou byl mužský pěvecký sbor. Velice brzy se však ukázal tento záměr v místních podmínkách neuskutečnitelný. Proto se oba rozhodli pro ustavení smíšeného pěveckého sboru. Utvořil se tak první pěvecký sbor pod názvem Smíšený pěvecký sbor ČSPO v Klimkovicích. Vedení sboru bylo svěřeno učiteli a současně dirigentu Dětského pěveckého sboru při ZŠ v Kimkovicíh Antonínu Hubovi.
Sbor nacvičoval ve společenské místnosti požární zbrojnice. Do jednoho roku byl nacvičen krátký program z lehčích sborových skladeb, s kterým sbor poprvé vystoupil spolu s Pěveckým sborem OB z Polanky nad Odrou u příležitosti oslav 50. Výročí československé samostatnosti dne 26. Října 1968 v sále Kulturního domu v Klimkovicích a dne 27. Října 1968 v sále Dělnického domu v Polance nad Odrou.
Další práci pěveckého sboru silně ovlivnila zájezdová činnost místní jednoty ČSPO do ciziny, kterou organizoval Alois Bílský. Již v roce 1968 se zúčastnila řada členů zájezdu do Německé spolkové republiky a do Francie. Účastníci zájezdu byli právě hosty požárního útvaru v Saarbückenu, když se ráno dne 21. Srpna dověděli o vpádu spojeneckých vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa. Naše delegace byla pak na další cestě do Frankfurtu n. M. i v Paříži přijímána s velkými sympatiemi. Nádherné zážitky však byly potlačeny obavami o osudy svých rodin doma.
Po celý příští rok se připravoval další zájezd do Itálie k požárním útvarům v Bolzanu, Trentu, Milánu, Florencii, Římě, a Benátkách. Na tomto zájezdě se měl již prezentovat také Smíšený pěvecký sbor ČSPO. Do sboru tehdy vstoupila řada nových členů, z nichž mnohé sem přivedla spíše účast na připravovaném zájezdu. Zájezd absolvovalo 95 účastníků, z nichž bylo 60 zpěváků.
Zájezd měl nepříjemné dozvuky. Po návratu v důsledku normalizační politiky KSČ byly vzneseny proti vystoupení sboru v Itálii ostré námitky, ve sboru vznikly různé spory, které vedly k ukončení činnosti v ČSPO. Většina sboru se rozhodla pro vstup pod Osvětovou besedu v Klimkovicích. Od roku 1970tedy vystupuje sbor pod názvem Smíšený pěvecký sbor OB. Jako takový uskutečnil řadu vystupení, často za spoluúčasti pěveckých sborů z Polanky a Bílovce.
Pod názvem Smíšený pěvecký sbor JKS Klimkovice vystupoval sbor až do roku 1988. Po celou dobu byl sbor členem Unie českých pěveckých sborů.
Po roce 1988 pak následuje i doba útlumu činnosti pěveckého sboru v Klimkovicích, která byla jakousi předzvěstí blížících se společenských změn. Činnost sboru byla přerušena až do roku 1991.
Podnět k obnovení činnosti pěveckého sboru vzešel v roce 1992 od Městského úřadu a jeho starosty Ing. JUDr. Lumíra Bilíka, který nabídl sboru možnost účasti na kulturní spolupráci s pěveckým sborem Harmonia z polského města Mikolów.
Významný byl rok 1993, protože v něm se spojily existující sbory v Klimkovicích (chrámový sbor a PS MěKS) v jedno pěvecké těleso – Pěvecké sdružení města Klimkovic s 57 členy, což jednak vylepšilo hlasovou kvalitu sboru, a na druhé straně umožňovalo provedení i náročnějších sborových skladeb. Nacvičovaly se skladby světské i církevní.
Dalším novým povzbuzujícím podnětem pro práci sboru byla výstavba lázní v Klimkovicích, které měly být otevřeny v létě roku 1994. Pěvecký sbor chtěl přispět k této vyjímečné události uvedením kantáty Bohuslava Martinů Otvírání studánek, které zaznělo 18. července v nádherném prostředí lázeňské kolonády s výbornou akustikou zvlášť působivě.
Až do r. 2002 vedl PS Klimkovice p. uč. Antonín Hub, v současnosti sbor vystupuje pod taktovkou p. Miroslavy Halatové.
Počet členů se ustálil na 35 členů, převažují ženy. Věkový průměr sboristů je 45 let.
V roce 2009 oslovil naše pěvecké těleso významný ostravský hudební skladatel p. Pavel Helebrand a přizval jeho členy ke spolupráci. Nejdříve se jednalo o sborové party v Evangeliu podle houslí (výše uvedeného skladatele), dnes je spolupráce rozšířena o hudebně - dramatické pásmo Kytice (podle K. J. Erbena), oratorium Jezulátko a Jesličky svatého Františka. Výsledkem této přátelské spolupráce je i znělka, napsaná a věnována právě našemu pěveckému tělesu.
Dále se rozvíjí i repertoár malého komorního tělesa s názvem FKP (Famózní klimkovické pjenice), které vystupuje v dobových kostýmech s písněmi 20. - 40. let minulého století.
